V roce 2023 se téma „kokainových žraloků“ dostalo do popředí zájmu nejprve s vydáním béčkového filmu Žraloci na koksu a poté i dokumentu, které zkoumaly zvěsti o žralocích v Mexickém zálivu konzumujících kokain z balíčků ztracených pašeráky. Zatímco se tyto příběhy ukázaly být spíše senzačními než pravdivými, nový výzkum z Brazílie přináší znepokojivější zjištění: žraloci v brazilských vodách jsou skutečně vystavováni kokainu.

Výraz kokainoví žraloci získal reálný základ díky průlomovému výzkumu brazilských vědců. Ale jak se žraloci dostali k droze dostali a jaké má konzumace „koksu“ důsledky pro jejich život a ekosystém?

Všechno to začalo, když dokumentaristé zkoumali, zda žraloci v Mexickém zálivu konzumují balíčky kokainu, které pašeráci drog ztratili nebo odhodili. Ačkoli důkazy z tohoto výzkumu byly neprůkazné, upoutal pozornost vědců po celém světě na možné riziko znečištění moří nelegálními drogami. Žraloci ostronosí (Rhizoprionodon lalandii), žijící v pobřežních vodách poblíž Ria de Janeira, se tak stali středem zájmu brazilských ekotoxikologů.

Enrico Mendes Saggioro a jeho tým z Institutu Oswalda Cruze se rozhodli provést detailní výzkum, aby zjistili, zda mohou být tito žraloci skutečně vystaveni kokainu. Tito žraloci, kteří tráví celý svůj život v pobřežních vodách, mají větší pravděpodobnost, že přijdou do kontaktu s kontaminovanou vodou nebo balíčky drog unášenými mořem. Výsledky tohoto výzkumu byly překvapivé a alarmující zároveň.

Vědci zakoupili třináct žraloků od místních rybářů a podrobili jejich svalovou a jaterní tkáň detailní analýze pomocí kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií. Všechny vzorky ukázaly přítomnost kokainu, a to v koncentracích až stokrát vyšších, než byly dříve zaznamenány u jiných vodních živočichů. Tento nález potvrdil, že žraloci jsou skutečně vystaveni této droze.

Sara Novaisová, mořská ekotoxikoložka z Polytechnické univerzity v Leirii, považuje tato zjištění za velmi důležitá a potenciálně znepokojivá. Zdůrazňuje, že je nutný další výzkum, aby se zjistilo, jaký dopad má expozice kokainu na zdraví žraloků a na lidi, kteří je konzumují.

Jedním z možných způsobů, jak se kokain dostává do moře, jsou odpadní vody z nelegálních laboratoří a uživatelů drog. V oblasti kolem Ria de Janeira je pravděpodobné, že kokain vstupuje do moře přímo přes nečištěné odpadní vody. Dalším možným zdrojem jsou balíčky drog ztracené pašeráky. Tyto balíčky mohou unášet mořské proudy a stát se nechtěnou potravou pro žraloky.

Kontaminace kokainem může mít vážné důsledky pro zdraví žraloků. Odbornice na znečištění životního prostředí z Neapolské univerzity Federico II Anna Capaldo upozorňuje, že toxické látky v játrech žraloků mohou narušit produkci vitellogeninu. Jedná se o protein nezbytný pro tvorbu vaječných buněk. Tento proces je klíčový pro reprodukci žraloků, a může tak negativně ovlivnit celou populaci.

Všechny samice žraloků, které byly součástí studie, byly březí, což vyvolává otázky ohledně vlivu kokainu na jejich plody. Zatím není jasné, jaký dopad může mít expozice droze na vývoj mladých žraloků. Navíc není známo, zda a do jaké míry kokain ovlivňuje chování žraloků, což by mohlo mít další ekologické důsledky.

Kokain může být toxický i pro další mořské živočichy, jako jsou měkkýši, korýši a kostnaté ryby. Laboratorní studie ukázaly, že environmentálně realistické koncentrace kokainu mohou způsobit poškození DNA, buněčnou smrt a hormonální narušení u různých druhů ryb. Jen málo studií však testovalo volně žijící ryby na přítomnost nelegálních drog, což činí tento výzkum obzvláště důležitým.

Saggioro a jeho tým vyzývají k dalšímu testování přítomnosti kokainu v pobřežních vodách, aby se zjistilo, odkud přesně pochází. Žraloci se jako vrcholoví predátoři živí rybami v širokém okolí a mohou tak posloužit jako indikátory míst s vysokou koncentrací nelegálních drog. Tým také upozorňuje, že žraloci jsou v Brazílii běžným zdrojem potravy, a pokud jsou silně kontaminováni kokainem, mohou představovat zdravotní riziko pro lidi.

Tento výzkum otevírá nové otázky ohledně znečištění moří nelegálními drogami a jejich dopadu na mořské ekosystémy. Ukazuje, jak může lidská činnost nepřímo ovlivnit životy živočichů, kteří by se jinak s drogami nikdy nesetkali. Již nyní je zřejmé, že je třeba podniknout kroky k lepšímu monitorování a regulaci odpadních vod a k ochraně našich moří před dalším znečištěním.