Když se zamyslíme nad tím, proč jsou dnešní žraloci rychlejší a mohutnější než kdysi, musíme se vrátit o miliony let zpět do doby, kdy planeta zažívala velké klimatické změny. Přesněji řečeno – před zhruba 93 miliony let došlo k významnému oteplení mořských vod, které mělo zásadní dopad na evoluci žraloků. Tento příběh je fascinující ukázkou toho, jak mohou dynamické přírodní podmínky formovat a přetvářet život na Zemi.

Vulkanická aktivita a skleníkový efekt

Jednou z hlavních příčin tohoto oteplení byla intenzivní vulkanická aktivita. Vulkanické erupce vypouštěly do atmosféry obrovské množství oxidu uhličitého, což vedlo ke skleníkovému efektu a postupnému zvyšování teploty oceánů a moří. V reakci na tyto změny se některé druhy žraloků začaly vyvíjet novým směrem. Jejich prsní ploutve se zvětšily a prodloužily, což jim umožnilo efektivněji se pohybovat ve vodě. Tento vývoj jim dal výhodu nejen v rychlosti, ale i v obratnosti, což jim umožnilo lépe lovit a unikat predátorům.

Prsních ploutve hráli v evoluci klíčovou roli

Biolog Phillip Sternes z Univerzity v Kalifornii zdůrazňuje, že prsní ploutve jsou pro žraloky klíčovým nástrojem, podobně jako jsou pro nás lidské paže. Jakmile žraloci opustili mořské dno a vydali se do otevřeného oceánu, potřebovali méně energie k pohybu. Vyšší teploty vody měly na žraloky pozitivní vliv – jejich svaly, citlivé na teplotu, jim umožňovaly plavat rychleji. Tato adaptace z nich učinila vrcholové predátory, schopné ulovit kořist, která by byla pro jiné druhy nedostupná.

Cretoxyrhina mantelli byl dokonalý predátor pravěkých moří

Například vyhynulý druh žraloka Cretoxyrhina mantelli byl schopen ulovit i pterodaktyla, pokud tedy letěl příliš nízko nad vodní hladinou. Taková schopnost lovu ukazuje, jak efektivními predátory se tito žraloci stali díky evolučním změnám způsobeným oteplením oceánů.

Současné klimatické změny jsou pro žraloky hrozbou

V současnosti čelíme podobným klimatickým změnám, ale je zde jeden zásadním rozdíl. Zatímco dávné změny probíhaly postupně (po desítky tisíc let), dnešní oteplování planety se děje mnohem rychleji – v řádu desetiletí. Což vyvolává otázku, zda dnešní žraloci nezačnou také růst a zrychlovat, jak tomu bylo v minulosti. Odpověď je spíše negativní. Rychlost současných změn je taková, že se mnoho druhů žraloků ani nestihne přizpůsobit a hrozí jim vyhynutí.

Žraloci, stejně jako mnoho jiných zvířat, mají poměrně dlouhé rozmnožovací cykly, což jim ztěžuje rychlou adaptaci na nové podmínky. Přírodní výběr, který v minulosti žralokům pomohl stát se efektivnějšími predátory, nyní nestačí držet krok s tempem lidskou činností způsobených změn. Výsledkem může být ztráta biodiverzity a vyhynutí mnoha druhů, které se nedokážou adaptovat na nové, rychle se měnící podmínky.

Příběh evoluce žraloků je každopádně ukázkovým příkladem toho, jak přírodní procesy formují život na Zemi. Je to také varování, že lidské zásahy do klimatu mohou mít nepředvídatelné a často negativní dopady na přírodu. Pokud se nepokusíme zpomalit nebo zvrátit současné klimatické změny, můžeme ztratit některé z nejúžasnějších tvorů, které naše planeta kdy poznala.