Rakovina prostaty patří mezi nádorová onemocnění, která muže postihují nejčastěji. Poměrně dlouhou dobu se nádor nijak neprojevuje, proto jsou pro jeho včasnou diagnostiku naprosto zásadní pravidelná preventivní vyšetření. Při výběru léčebné metody se bere v potaz věk a celkový zdravotní stav pacienta, stádium a klasifikace tumoru, ale především také přání samotného pacienta. Každý ze způsobů léčby je v principu úplně jiný, a liší se i jejich možné negativní vedlejší účinky. Jaké tedy jsou konkrétní metody léčby karcinomu prostaty?

Aktivní sledování

U některých, především starších pacientů, jimž byl diagnostikován rozměrově malý, dobře diferencovaný neagresivní karcinom nízkého rizika, je volena metoda aktivního sledování. To znamená, že daný pacient podle předem sestaveného harmonogramu pravidelně dochází na kontroly k lékaři. Na těchto prohlídkách lékař mimo jiné sleduje hladinu pacientova PSA (prostatický specifický antigen), a v případě, že by se nádor rozrůstal, doporučí další léčebný postup.

Operace

Další léčebnou metodou je chirurgické odstranění celé prostaty, tedy radikální prostatektomie. Provádí se u pacientů v jinak dobrém zdravotním stavu, a to třemi různými způsoby: otevřeně (tedy invazivní cestou), laparoskopicky anebo pomocí robotického systému. Navzdory moderním technologiím se však ještě dnes po operaci objevují nepříjemné vedlejší účinky, které mohou významně poznamenat pacientův každodenní život. Jedná se hlavně o poruchu udržení moči (inkontinenci) a poruchu erekce, již v různé míře pociťuje 80 % až 100 % operovaných pacientů.

Ozařování

Radioterapie neboli léčba zářením je často aplikovanou a účinnou kurativní metodou, která se dá opět provádět různými způsoby:

• Ozařování zevnitř čili brachyterapie, kdy jsou radioaktivní zrna aplikována přes kůži přímo do místa nádoru,
• fotonová radioterapie
• a protonová radioterapie.

Brachyterapie se v případě rakoviny prostaty nevolí tak často — ve většině případů pacienti podstupují jeden ze dvou typů zevní radioterapie (tedy fotonovou anebo protonovou). V případě konvenční fotonové radioterapie je zde ovšem stále ještě riziko vzniku nepříjemných vedlejších účinků: poruchy erekce se objevují až u 20 % pacientů, stejně jako poruchy udržení moči. Protonová radioterapie oproti tomu zaznamenává mnohem příznivější výsledky: riziko erektilní dysfunkce i riziko inkontinence je u protonové léčby nízkorizikových karcinomů prostaty sníženo na pouhé 1 %. Včas diagnostikovaný nízkorizikový karcinom prostaty je navíc protonovou terapií léčitelný během pouhých 5 dnů!

Hormonální terapie

Posledním používaným druhem léčby je podávání hormonů, které zastaví tvorbu testosteronu, respektive omezí jeho působení na buňky prostaty. Tento způsob se volí u pacientů v pokročilém stádiu nemoci, a v případě karcinomu prostaty není kurativní léčebnou metodou. Umožňuje ale kontrolu nádoru a dobrou kvalitu života po dlouhé období.