Bosna a Hercegovina, země, která se kdysi zdála být jen pro dobrodruhy, je dnes skutečným turistickým fenoménem, jehož kouzlu propadají i Češi. Moje první návštěva této země byla v roce 2001, a i když tehdy byly stopy války ještě všudypřítomné, zvláště v Mostaru, kde provizorní lávka nahrazovala zničený historický most, dnes je Bosna a Hercegovina zcela jiný svět. Válka je minulostí a země ukazuje svou opravdovou tvář plnou vitality a krásy.

Návrat do Bosny přináší každým rokem nové objevy, od restaurace starobylých měst jako Sarajevo s jeho Baščaršijí, přes malebný Travnik s jeho orientální atmosférou, až po Jajce s jeho nádhernými vodopády a historickými památkami. Mostar, nyní symbol mírové obnovy, se může pochlubit obnoveným mostem, který je na seznamu UNESCO, stejně jako robustní most Mehmeda-paši Sokoloviće ve Višegradu. Tyto mosty, spolu s mnoha dalšími po celé zemi, včetně Arslanagićova mostu u Trebinje, jsou živoucími památkami na bohatou historii regionu.

Turistický růst v Bosně a Hercegovině je také poháněn návratem k přírodě. Lukomir, horská vesnice, láká návštěvníky svou autenticitou a fotogeničností, zatímco motoristy a milovníky adrenalinu přitahuje divoká soutěska Neretvy a kaňon řeky Vrbasu. Kromě přírodních krás země skrývá unikáty jako jsou stećci – středověké náhrobky spojené s tajuplnou bosenskou církví, které jsou také na seznamu UNESCO.

Jak mi sdělili čeští manželé, které jsem potkal v maďarských termálech, Bosna není jen průjezdní země. Mnozí návštěvníci, kteří původně plánovali strávit v Bosně jen jednu noc, se rozhodnou zůstat déle, což je důkazem jejího neodolatelného kouzla. S přátelskými vazbami, které nás s Bosnou a Hercegovinou spojují, a s obnovou, která transformovala zemi, je snadné pochopit, proč se stala tak oblíbenou destinací mezi Čechy. Bosna a Hercegovina opravdu vstala z popela jako bájný Fénix a nyní rozkvétá, přitahujíc více a více turistů každým rokem.