Rakouská média se nedávno pustila do chorvatského cestovního ruchu. Kritika známých médií přirozeně vyvolala řadu otázek o důvodech takového útoku – a jeho potenciálních důsledcích. Nejvíce diskutovaným článkem je ten, který publikoval vlivný deník Kronen Zeitung. Text otevřeně kritizuje současný stav chorvatského cestovního ruchu a jeho schopnost udržet si věrné rakouské turisty. Co rakouská média přimnělo, aby do internetového éteru vypustila tolik negativity? Důvodů je hned několik.

Ceny se v Chorvatsku zvedly po vstupu do Eurozóny

Jedním z hlavních bodů kritiky je výrazné (až skokové) zvýšení cen v Chorvatsku, které se projevilo po vstupu země do eurozóny na začátku roku 2023. Rakouští turisté sice vnímají Chorvatsko za svou nejoblíbenější středomořskou destinaci dosažitelnou autem, ale nyní považují současné ceny za nepřiměřeně vysoké. Podle rakouských médií se tato situace dále zhoršuje kvalitou služeb, která se navzdory rostoucím cenám nijak výrazně nezlepšila. Tento nesoulad mezi cenami a kvalitou se stává hlavní příčinou klesajícího zájmu rakouských turistů.

pixabay / Michelle_Raponi

Olej do ohně přilévá komplikovaná doprava

Rakouská média však upozorňují i na jiné problémy. Tím dalším jsou dopravní komplikace, zejména pak v kontexu stavebních prací na tunelu na dálnici A10 směrem na Korutany. Dlouhé zácpy a čekání v kolonách rakouské turisty, kteří jsou zvyklí na rychlý a pohodlný přístup k moři, doslova frustrují. Přetrvávající dopravní komplikace způsobily, že je pro turisty cestování do Chorvatska zase o něco méně atraktivní než v minulých letech.

Na celkovém obrazu Chorvatska v očích rakouských turistů se jistě podepisují i environmentální faktory, tedy nezvykle teplé Jaderské moře. To během letních veder neposkytuje očekávané osvěžení. Tento jev je důsledkem globální klimatické změny, kterou Chorvatsko samozřejmě nemůže přímo ovlivnit. Ale přesto se jedná o další negativní faktor, který přispívá k celkovému zklamání turistů.

Konkurenční destinace často nabízí více za méně peněz

Rakouská média také Chorvatsko srovnávají s jinými středomořskými destinacemi. Především pak se stálicemi, jako jsou Itálie, Řecko a Turecko.

A právě Itálie byla vždy vnímána jako dražší destinace, ovšem po vstupu Chorvatska do eurozóny se cenový rozdíl zmenšil. Konkurenceschopnost Chorvatska se tal snížila. A pak jsou zde destinace jako Turecko a Tunisko – nabízejí atraktivní all-inclusive balíčky a představují tak vskutku lákavou alternativu k Chorvatsku, zejména pokud vezmeme v úvahu poměr ceny a kvality, který je podle rakouských médií v těchto zemích příznivější.

pixabay / ziedkammoun

Proč jsou rakouská média tak kritická? A co si z toho Chorvatsko vezme?

Celkový obraz, který rakouská média o chorvatském cestovním ruchu vytvářejí, je tedy značně pesimistický. Otázkou však zůstává, proč letos rakouská média věnují této problematice tolik pozornosti a proč jsou jejich výstupy tak kritické. Jednou z možných odpovědí může být snaha o ochranu rakouských turistů před zklamáním a nepříjemnými zážitky, které by mohly narušit jejich dovolenou. Další možností je konkurenční boj mezi středomořskými destinacemi o přízeň turistů, kde každá země sleduje své vlastní ekonomické zájmy.

Je také možné, že kritika ze strany rakouských médií má za cíl upozornit chorvatské subjekty na potřebu investic do kvality služeb a infrastruktury, aby se země mohla udržet na špičce mezi turistickými destinacemi. Rakouští turisté jsou pro Chorvatsko významnou klientelou, a pokud by došlo k jejich výraznému odlivu, mohlo by to mít vážné dopady na ekonomiku, která je silně závislá na příjmech z cestovního ruchu.

Jak na tuto kritiku zareaguje Chorvatsko? Pokud se rozhodne stížnosti ignorovat a bude pokračovat v dosavadním trendu, může se stát, že ztratí část své věrné turistické základny. Pokud si naopak tuto kritiku vezme jako podnět k zlepšení a investuje do kvality svých služeb a infrastruktury, pravděpodobně si svou pozici mezi nejoblíbenějšími středomořskými destinacemi udrží.

Rakouská média svými články otevřela důležitou debatu o budoucnosti chorvatského cestovního ruchu a jeho schopnosti čelit rostoucí konkurenci. Co přinese budoucnost, je zatím nejisté, ale jedno je zřejmé – Chorvatsko by dál nemělo ignorovat varovné signály, které přicházejí od jeho věrných návštěvníků – nejen – ze severu.