Před japonským pobřežím, asi 15 kilometrů od Nagasaki, se nachází malý, neobydlený ostrov s děsivou přezdívkou: Ostrov bitevních lodí. Ostrov Hašima, oficiálně známý jako Gunkandžima, kdysi pulzoval životem a byl symbolem rostoucí japonské industrializace. Dnes je to opuštěné město duchů poznamenané temnou minulostí a zlověstnými legendami.

Historie těžby uhlí na ostrově sahá až do roku 1887, kdy společnost Mitsubishi koupila ostrov a zahájila těžební práce. Rychlý rozvoj vedl k výstavbě bytových domů, škol, obchodů a dalších zařízení, které z Hašimy udělaly rušný ostrovní mikrosvět s populací přes 5 000 obyvatel na vrcholu v roce 1959. Těsné soužití na malém prostoru, pouhých 1,5 metru čtverečního na osobu, vystihuje tehdejší životní podmínky.

Nicméně prosperita Hašimy měla stinnou stránku. Velkou část pracovní síly tvořili korejští a čínští nuceně nasazení dělníci, kteří zažívali kruté podmínky a otrockou práci v dolech během 2. světové války a v poválečném období. Mnozí z nich nepřežili útrapy a ostrov si tak vysloužil další zlověstná jména: „Ostrov vězení“ a „Pekelný ostrov“.

V roce 1974 těžba uhlí na Hašimě ustala a s ní i život na ostrově. Obyvatelé ho opustili a příroda si pomalu začala brát zpět to, co jí kdysi patřilo. Betonové budovy se rozpadají pod náporem větrů a dešťů a zarůstají bujnou vegetací. Ostrov se tak stal děsivým mementem minulosti a magnetem pro milovníky ztracených míst a paranormálních jevů.

Přestože je Hašima oficiálně otevřena turistům od roku 2009, pro mnoho lidí z Koreje a Číny je stále bolestivou připomínkou utrpení jejich předků. V roce 2015 byl ostrov zapsán na seznam světového dědictví UNESCO, ale ne bez kontroverzí. Korea požadovala, aby Japonsko uznalo válečné zločiny a postavilo památník obětem nucené práce. I když Japonsko zpočátku souhlasilo, požadavky byly nakonec smeteny ze stolu.

I dnes se po ostrově potulují zkazky o duších uvězněných v chátrajících budovách. Rybáři hovoří o podivných světlech a záhadných zvucích, někteří návštěvníci cítí chladné doteky neviditelných rukou a pociťují tíživou atmosféru všudypřítomné hrůzy. Ostrov Hašima tak zůstává nejen opuštěným industriálním komplexem, ale i děsivým symbolem utrpení a temné historie.

Ať už se na Hašimu podíváte fyzicky nebo virtuálně procházkou po Mapách Google, jedno je jisté: toto místo nenechá nikoho chladným. Je to mrazivá připomínka lidské krutosti, síly přírody a pomíjivé povahy lidské civilizace.