Gunung Padang je fascinující hora na Západní Jávě v Indonésii, která v posledních letech vyvolala značný rozruch nejen mezi nadšenci archeologie, ale mezi širokou veřejností. Pokrytá pozůstatky teras a vyrovnanými kamennými bloky a se stala středem pozornosti kvůli tvrzením, že by mohla být nejstarší lidmi vytvořenou stavbou na světě. Pokud by se to potvrdilo, učebnice dějepisu by potřebovaly zásadní přepis. Tato teorie však není tak jednozančná, jak by se mohlo zdát. Přestože některé studie naznačují, že Gunung Padang může být starší než slavné Göbekli Tepe v Turecku či pyramidy v Egyptě, odborníci zůstávají vůči těmto tvrzením skeptičtí.

Místo, kde se kdysi nacházela domorodá vesnice?

Gunung Padang, což v překladu znamená „Horská pole“, byla poprvé popsána nizozemským dobrodruhem Marcelem de Cortem na konci 19. století. Ten objevil, že se na jejím vrcholu nacházejí čtyři terasy lemované kameny. To ho přimělo domnívat se, že zde kdysi mohla být domorodá vesnice. Následně v roce 1914 potvrdil přítomnost těchto struktur i nizozemský archeolog Rogier Verbeek, který v Gunung Padang viděl významné regionální archeologické naleziště. I když se z ní stalo zajímavé místo pro místní obyvatele, nikoho by nenapadlo, že jednou bude v centru zájmu jako potenciálně nejstarší stavba světa.

Zásadní změna přišla v roce 2013, kdy indonéský geolog Danny Hilman Natawidjaja přišel s teorií, že Gunung Padang není přirozený kopec, ale pozůstatek obrovské lidské stavby, snad pyramidy, která mohla být vystavěna před 27 000 lety. Pokud by bylo toto tvrzení pravdivé, šlo by o revoluční objev, který by přepsal učebnice dějepisu a změnil naše chápání dávných civilizací. Tato teorie vzbudila značnou pozornost nejen v Indonésii, ale i ve světě.

Lehce zavádějící analýza

Natawidjaja své tvrzení podložil analýzou vzorků půdy odebraných z nitra kopce. Na základě radiokarbonového datování odhadl stáří těchto vzorků na neuvěřitelných 27 000 let. To však ještě neznamená, že samotná stavba nebo lidská činnost na Gunung Padang jsou takto staré. Odborníci rychle poukázali na to, že stáří půdy není automatickým důkazem stáří lidské stavby. Navíc podobné geologické struktury jsou na Západní Jávě běžné a často vznikají přirozenou cestou, aniž by došlo k lidskému zásahu. Gunung Padang býval zřejmě aktivní sopkou, a její kamenné vyvýšeniny a terasy mohou být výsledkem přírodních procesů.

Přestože Natawidjaja a jeho tým objevili na Gunung Padang pozůstatky dávných ohnišť a keramiky, které byly datovány do doby kolem roku 40 př. n. l., žádné důkazy o lidské přítomnosti v období před více než 20 000 lety dosud nebyly nalezeny. To znamená, že Gunung Padang byla sice osídlena, ale nic nenaznačuje, že by byla lidskou stavbou starší než například slavné Göbekli Tepe, považované za nejstarší známý chrám na světě.

Další otázky vzbuzuje metodologie, kterou Natawidjaja použil. Kritici poukazují na fakt, že vzorky půdy odebrané z nitra kopce nemohou spolehlivě prokázat stáří jakékoliv lidské činnosti, pokud nebyly odebrány z jasně lidských struktur. Představte si například, že by někdo odebral vzorky půdy z nitra Westminsterského paláce v Londýně – půda by mohla být velmi stará, ale to neznamená, že by byla stará i samotná budova.

Odborníci nad kontroverzním tvrzením kroutí hlavou

Tato otázka byla nedávno znovu otevřena, když byla v roce 2022 publikována studie, která měla přinést nová data. Opět byl hlavním autorem Danny Hilman Natawidjaja, a jeho závěry byly opět kontroverzní. Tvrzení o tom, že Gunung Padang je prastará pyramida, byla v článku potvrzena, ale zahraniční odborníci tato zjištění opět kritizovali jako neprokázaná a nedostatečně podložená. Studie byla publikována v časopise, který se zabývá archeologií, ale místo toho, aby byla posouzena odborníky, recenzoval ji spisovatel sci-fi literatury Graham Hancock, který je znám svými alternativními teoriemi o historii lidstva.

Navzdory velké pozornosti, kterou Gunung Padang přitahuje, zůstává pravděpodobné, že jde o přirozený geologický útvar, který má zajímavou kulturní historii, ale nelze jej považovat za nejstarší stavbu světa. Zatímco indonéská vláda z Gunung Padang udělala národní památku a láká sem turisty, odborníci nabádají k opatrnosti a žádají další výzkumy, které by poskytly více informací.

Co tedy lze s jistotou o Gunung Padang konstatovat? Jedná se o krásné a fascinující místo, které nabízí nejen úchvatné výhledy, ale i pozoruhodný vhled do dávné historie Západní Jávy. Je to archeologické naleziště s významem pro místní kulturu, ale na potvrzení, že by šlo o nejstarší lidskou stavbu světa, si zřejmě ještě budeme muset počkat.