Paříž nedávno zažila večer, na který dlouho čekala. Ulicemi města se rozezvučely zvony katedrály Notre-Dame a pod gotickými klenbami se po více než pěti letech znovu rozlila hudba varhan. „Jsem tu každý den, ale tohle je jiné,“ svěřil se v sobotu 7. prosince místní obyvatel Pierre Dumont, který celou obnovu sledoval z okna svého bytu. „Když vidím to světlo v oknech a slyším zvony, mám pocit, že se Paříž konečně nadechla.“

Slavnostní večer ve znamení světových osobností

Za zdmi katedrály se mezitím scházela výjimečná společnost. Emmanuel Macron, který si obnovu svatostánku vzal za svou osobní misi, vítal jeden politický triumf za druhým. Potlesk si vysloužil zejména ukrajinský prezident Zelenskyj. Nechyběl ani britský korunní princ William či řada dalších státníků. Jediné prázdné místo zůstalo po papeži Františkovi – podle zákulisních informací odmítl účast kvůli příliš politickému rázu události.

Katedrála v novém kabátě

„Nemohu uvěřit vlastním očím,“ šeptala si při vstupu do katedrály Marie Leblanc, která sem jako průvodkyně vodila turisty před požárem. Staletá patina zmizela z fasády a světlo nyní proudí očištěnými vitrážemi do celého prostoru. Pod rukama restaurátorů ožily fresky jasnými barvami, stovky soch získaly zpět svou důstojnost a monumentální varhany s osmi tisíci píšťalami znovu rozeznívají prostor. Jen na jednom místě zůstala stopa tragédie – kapka roztaveného olova na mramorové soše Krista připomíná dramatickou noc z dubna 2019.

Noc, která změnila tvář Paříže

Tehdy šest set hasičů svádělo patnáctihodinový boj s plameny. Jejich odvaha zachránila většinu uměleckých děl a liturgických předmětů. „Šplhali po fasádě a vrhali se do ohně, aby zachránili šestnáct zvonů,“ vzpomínal Macron ve svém projevu. „Bez jejich odvahy bychom dnes neměli co slavit.“ Přesnou příčinu požáru vyšetřovatelé dosud neodhalili, byť úmyslné zapálení vyloučili. Za neštěstím mohla stát vadná elektroinstalace nebo nedopalek během probíhajících oprav.

Svět se spojil pro Notre-Dame

Zprávy o hořící katedrále obletěly svět a vyvolaly nebývalou vlnu solidarity. Sbírka přinesla rekordních 840 milionů eur, což v přepočtu činí cca 21 miliard korun. „Notre-Dame není jen francouzská, patří celému světu,“ vysvětluje historik umění Jean-Michel Martin. „To se ukázalo i při sbírce – přispívali lidé ze 150 zemí, od milionářů po školáky.“ Většinu částky už restaurátoři využili, zbytek poslouží k dokončení oprav.

Práce pokračují

I když katedrála znovu přivítala návštěvníky, část prací stále běží. Nad východním křídlem se tyčí jeřáb a lešení zakrývá místa, kde restaurátoři pracují na opravě apsidy a opěrných sloupů. „Potrvá to ještě asi tři roky,“ odhaduje vedoucí restaurátorských prací Philippe Villeneuve. „Ale to hlavní jsme zvládli – Notre-Dame žije.“

„Dnes vracíme Notre-Dame věřícím v Paříži, ve Francii i po celém světě,“ uzavřel Macron slavnostní večer. Když pak vyšel na prostranství před katedrálou, nad Paříží se už setmělo. Ve světle lamp se třpytily kapky deště a silueta Notre-Dame se majestátně odrážela v hladině Seiny. Po pěti letech se vrátila na své místo – jako strážkyně města světel, jako symbol naděje a jako důkaz, že některé hodnoty přetrvají staletí.