Už jste někdy slyšeli o Špicberkách (norsky Svalbard)? Pokud ne, měli byste se s nimi seznámit, protože servírují jednu zajímavost za druhou! Jedná se o souostroví ležící asi 1000 kilometrů od severního pólu a 800 kilometrů od norské pevniny, které je domovem nejseverněji položeného trvale osídleného města na světě – Longyearbyenu.

Nejsevernější město světa Longyearbyen je oblíbenou turistickou destinací a nabízí mnoho nevšedních aktivit – od projížděk se psím spřežením po průzkum úchvatných ledových jeskyní. Nečekejte ale tropické počasí – asi 60 % ostrova pokrývají ledovce a teploty se jen zřídka vyšplhají nad bod mrazu.

Špicberky trvale obývají necelé tři tisíce lidí, kteří sdílejí prostor s jednou z největších nedotčených divočin na světě. Narazíte zde na lední medvědy, mrože, soby, karibu a obrovské množství ptáků. Přestože se tu volně pohybuje divoká zvěř, lední medvědi se osadám většinou vyhýbají.

pixabay / Joffi2017

Pokud se chystáte na Špicberky, měli byste vědět o několika bizarních zákonech a zvycích, které tu platí. Milovníci koček pozor – na ostrově je zakázán chov koček, a to z důvodu ochrany místního ptactva.

Další zvláštností je, že v Longyearbyenu „nemůžete zemřít“. Tedy ne tak docela – ale ti, kteří zemřou, nesmějí být pohřbeni na ostrově, protože permafrost a chladné klima zabraňují rozkladu těl. Legenda praví, že v roce 1918 byla v Longyearbyenu pohřbena hrstka norských horníků. O 70 let později, když byla jejich těla vykopána, byla tak dobře zachovalá, že v nich stále vědci nalezli stopy chřipkového viru, který je zabil.

Vzhledem k tomu, že na ostrově není porodnice, těhotné ženy musí nejméně měsíc před termínem porodu odcestovat do Norska.

Co se týče „povinného nošení zbraně“, věc se má následovně: Pokud se budete na Špicberkách pohybovat mimo Longyearbyen, potom jste povinni s sebou mít prostředky k odstrašení ledních medvědů (tedy pušku). Nosit ji s sebou je doporučeno pokaždé, když se vydáte za hranice města.

Zajímavostí je, že i když jsou Špicberky součástí Norska, ostrov je podle smlouvy o Svalbardu z roku 1925 bezvízovou zónou. Znamená to, že se tam může usadit kdokoli z celého světa, aniž by musel splňovat jakékoli imigrační požadavky. Dlouhodobý pobyt ale nezakládá žádná zvláštní práva na norské občanství.

Život na Špicberkách ale není pro každého. Čtyři měsíce v roce (od října do února) je ostrov ponořen do polární noci. A naopak od dubna do srpna slunce nezapadá.

Longyearbyen je ale také jedním z nejlepších míst na světě, kde se dá pozorovat polární záře, a to i ve dne během zimních měsíců.

Pokud se rozhodnete Špicberky navštívit, mějte na paměti, že i když tamní letiště obsluhuje několik leteckých společností, přímé lety z České republiky nejsou dostupné. Musíte nejprve letět do norského Osla nebo Tromso a odtud na ostrov. Z obou měst létají do Longyearbyenu letecké společnosti SAS a Norwegian.

Špicberky jsou jedinečným a fascinujícím místem, které nabízí jedinečný zážitek pro všechny dobrodruhy. Pokud hledáte něco jiného než běžnou dovolenou, nebudete litovat!