Birmingham vnímáme jako moderní a druhé největší město Británie. Má však za sebou temnou a drsnou historii, která sahá až do průmyslové revoluce. Uprostřed jeho centra se nachází unikátní muzeum Back to Backs – složené z malých dělnických domků, které připomínají, jak se ve městě žilo v 19. století. Domy byly postavené bez stavebních norem, tedy narychlo a bez pořádného plánování. Jejich účel byl prostý – musely poskytnout přístřeší tisícům dělníků, kteří do města proudili za prací.

Muzem provádí člověk, který v nuzných podmínkách prožil dětství

Průvodce Wesley, který sám v jednom z těchto domků vyrůstal, v průběhu prohlídky autenticky líčí, jak se tehdy žilo. „Vodu jsme nosili čtvrt míle daleko, splašky se vylévaly do dvorku a myli jsme se jednou týdně,“ vypráví. Malé domky, kde na pár metrech čtverečních žily celé rodiny spolu s podnájemníky, byly obvykle naprosto přeplněné a životní podmínky otřesné.

Každý domek v muzeu je věnován konkrétní rodině a období, ve kterém žila. Například židovská rodina Levyových, která utekla před pogromy ve východní Evropě, zde našla útočiště v polovině 19. století. Vedle nich žil Herbert Oldfields, který vyráběl skleněné oči, a Thomas Mitchell, jehož rodina v domě zůstala téměř sto let.

O životě v tehdejším Birminghamu bez obalu

Zajímavou součástí prohlídky je i drsná realita tehdejšího života. „Nájem se vybíral každý pátek. Kdo neměl na zaplacení, toho vyhodili a často i zbili,“ vzpomíná Wesley. Podnájemníci sdíleli postele i vodu ve vaně a každý volný prostor byl využit.

Poslední obyvatelé opustili domky v roce 1966, ale komplex unikl demolici a v roce 2001 ho převzal National Trust. Díky tomu si dnes návštěvníci mohou prohlédnout autentické svědectví o dělnickém životě v Birminghamu a nasát atmosféru minulých století.