Santorini je malý, ale velmi známý ostrov v Egejském moři. Do povědomí se však nedostal jen díky své specifické kaldeře a dechberoucím západům slunce – vyniká také výjimečnými víny. Nápoje z tohoto vulkanického regionu mají bohatou historii sahající až do 3. tisíciletí před naším letopočtem a patří mezi nejstarší a nejkvalitnější na světě. Ale možná jim bude brzy konec. Klimatické změny a neudržitelný turistický rozvoj představují budoucnost vinařství na ostrově vářnou hrozbu.

Krize vinařství na Santorini

Rok 2024 byl pro místní vinaře katastrofální. Ostrov, který obvykle produkuje kolem 3 000 tun hroznů, se letos dočkal historicky nízkého výnosu pouhých 650 až 700 tun. Důvodem je zejména sucho, které vážně postihlo místní vinice. Tento dramatický pokles je však pouze jednou částí problému. Dalším faktorem je stále rostoucí tlak na využití půdy pro turistické účely, což výrazně zmenšuje plochy pro zemědělství.

Santorini víno jako kulturní dědictví Víno ze Santorini má chráněné označení původu (PDO), které zaručuje jeho jedinečné vlastnosti spojené s vulkanickou půdou, na které se hrozny pěstují. Vinice na Santorini jsou navíc nesmíšené a pěstované s minimálním zásahem člověka. Na tomto malém ostrově se pěstuje téměř třicet starověkých řeckých odrůd, z nichž nejvýznamnější je Assyrtiko.

„Vinice na Santorini jsou skutečně kulturními a přírodními památkami. Jsou to nejstarší a nejhistorické vinice v Řecku,“ říká Markos Kafouros, vinař a předseda vinařství Santo Wines. „Víno ze Santorini je ambasadorem řeckého vinařství v zahraničí. Vulkanický podklad dává místnímu vínu unikátní vlastnosti – vysokou kyselost, výraznou mineralitu a silné tělo.“

pixabay / Russell_Yan

Dvojí ohrožení: Klimatické změny a turistický rozvoj

Podle Kafourose jsou hlavními hrozbami pro vinařství na Santorini klimatické změny a ztráta zemědělské půdy. „Klimatické změny přišly rychleji, než jsme očekávali, a našly nás nepřipravené,“ říká. V důsledku extrémního sucha se vinice, které tradičně nepotřebovaly zavlažování, ocitají v kritické situaci. Vysoké teploty a nedostatek srážek způsobují, že hrozny z odrůdy Assyrtiko, která je pro Santorini typická, ztrácejí plody, aby stromy přežily. „V roce, kdy je vinice v krizi, nedochází k produkci,“ dodává Kafouros.

Vedle klimatických změn čelí vinařství také tlaku na využití půdy pro turistické účely. Rozvoj turismu na ostrově vede k tomu, že se stále více půdy využívá pro výstavbu hotelů a turistických zařízení, což snižuje plochu vinic. I když byl v roce 2012 vydán prezidentský dekret, který měl zabránit změně užívání vinic pro stavební účely, problém zcela nevyřešil.

Naděje v udržitelná řešení

Místní představitelé hledají cesty, jak ochránit vinařství a zemědělskou produkci na ostrově. Starosta Santorini Nikos Zorzos dlouhodobě upozorňuje na nutnost vybudování zavlažovacího systému, který by pokryl celé území ostrova. „V posledních dvou až třech letech jsme zaznamenali výrazný nedostatek deště, což vytvořilo velký problém,“ říká. Zorzos rovněž vyzývá vládu, aby poskytla vinařům finanční pobídky, které by jim pomohly překonat náročné podmínky.

Významným krokem k ochraně vinařství by mohla být i regulace turistického rozvoje. Mattheos Dimopoulos, generální ředitel Unie kooperativ vinařů Santo Wines, zdůrazňuje, že vinice nejsou pouze produkčním nástrojem, ale také zásadním prvkem, který přispívá k atraktivitě ostrova pro turisty. „Pokud ztratíme vinice a primární sektor, ztratí náš turistický produkt na atraktivitě,“ říká Dimopoulos.

Budoucnost světoznámých vín ze Santorini je každopádně nejistá. Ať už jde o klimatické změny či rostoucí turistický tlak, místní vinaři to nebudou mít snadné. Ztráta těchto jedinečných vinic by nebyla pouze ekonomickou ranou pro ostrov, ale také nevyčíslitelnou ztrátou kulturního a přírodního dědictví. Ochrana vinic na Santorini není jen otázkou vinařství, ale také udržitelnosti celého regionu, který musí hledat rovnováhu mezi zemědělstvím a turismem, aby si zachoval svou jedinečnost.