V posledních letech, zejména pak v souvislosti se zdražováním piva, slýcháme, že jsme národem alkoholiků. Pravdou je, že pozitivní vztah k alkoholu nám Čechům opravdu upřít nelze. Pivko k obědu „na slehnutí“, panáček na přivítanou návštěvy nebo sklenička vína k romantickému večeru, není nic neobvyklého. Víkendové posezení v hospůdce s přáteli se také bez alkoholu neobejde. Když se však z chuti na skleničku stává závislost, pití vám změní  osobnost a ze života se peklo pro vás i pro ostatní. Jak ale poznat, že byste měli přibrzdit?

1. Výpadky paměti nejsou „pitím do nálady“

Chuť na alkohol je u každého individuální. Někomu zachutná od první skleničky. Někdo celý život pije jen proto, že to dělají všichni ostatní. Dalším důvodem je uvolnění a společenštější chování. To, že si z většiny víkendových večírků nepamatujete nějakou část, není záruka skvělé akce, ale naopak máte nakročeno k alkoholismu. Zvyšování dávek alkoholu potřebného k příjemně opojnému stavu je další příznak. Vždy byste měli pít tak, abyste měli o všem přehled a nikdo se o vás ve společnosti nemusel starat.

2. Latentní alkoholismus neboli skryté pití

Pokud máte o samotě chuť na alkohol, nepodporujte to a nehledejte si obhajobu, proč se právě teď napít. Takové pití může přerůst v pravidelnou rutinu a později bude alkohol působit jako uklidňovací prostředek, abyste vůbec mohli fungovat. To už je regulérní závislost. Oslavujte, bavte se a popíjejte raději s někým dalším. Myšlenky na popíjení o samotě raději zažeňte sportem, nějakou činností v domácnosti nebo spánkem.

3. Podrážděnost a časté změny nálad

Dlouhodobý stereotyp a nemožnost úniku z běžných povinností, aniž bychom si plnili sny a přání, často vyvolává pocit méněcennosti a sebelítosti. Když se člověk rozhodne hledat pomoc v alkoholu, nemusí si ani uvědomovat, jak snadno se do takových situací dostává a chuť na alkohol tím stupňuje. Když k němu není přístup nebo záměrně nechcete, protože začne pracovat podvědomí, že to takto pořád nejde řešit, nastupuje nervozita a podrážděnost na sebemenší podněty. Nervozitu maskuje také velikášství a křečovitě skvělá nálada.

4. Izolace od blízkých a lhaní o pití

Alkohol může postupně ovládat váš život. Všimnou si toho všichni vaše rodina, přátelé i okolí. Jestli se ve společnosti blízkých častěji stočí téma na alkohol a vy máte potřebu zkreslovat a popisovat události hezčí a normálnější, než jak to ve skutečnosti bylo, zpozorněte a začněte s tím něco dělat. Pokud zvítězí alkohol, další fází je samota, zanedbávání péče o sebe a o domácnost a střídaní hluboké deprese a apatie.

5. Neschopnost přestat pít

Neovladatelná chuť se napít začíná tím, že neumíte s alkoholem přestat, dokud nevidíte prázdnou láhev. Následuje trucovité přesvědčení, že přece zvládnete nepít, když se sami rozhodnete. Ale po pár dnech zjistíte, že střízlivost je natolik nepříjemná, že sami zase po pití sáhnete. Lehčí stavy se dají řešit podporou blízkých, kteří mají čas a dostatek tolerance, ke všem projevům, které tento stav obnáší. Těžší stav, kdy už závislost nutí krást a ubližovat lidem, by se měly léčit pod dohledem odborníků.

Pravděpodobně jste se v některých příznacích poznali. Jsou poměrně běžné a v praxi záleží, jak často se to děje. Pokud to neumíte jinak, okořeňte si život alkoholem tak, abyste se nemuseli bát, co nového se na sebe při příštím setkání dozvíte. Nebo ještě lépe, dejte si občas s přáteli nealkoholický večer. Nezáleží přece na množství alkoholu, ale na zábavě. Anebo nepijte vůbec, ušetříte si tím spoustu nepříjemných starostí. Ale to jste asi slyšet nechtěli…