Spousta domácností bojuje s vlhkostí vzduchu. Někde ho mají příliš suchý a je tedy zapotřebí trochu jej zvlhčit. To je určitě snažší úkol než v opačném případě, kdy máme doma moc vlhko. Ideální vzdušná vlhkost je 45-60 %. Pokud náš domácí vlhkoměr horní hranici překoná, máme zaděláno na pěkný „plesnivý“ problém.
V první řadě bychom se měli snažit, aby se nám plíseň do bytu vůbec nedostala. Tzn., že důkladně větráme – několikrát denně na malou chvilku otevřeme okna dokořán. Klidně uděláme i průvan. Používáme digestoř s odvodem par. Není-li to nutné nesušíme v bytě prádlo, pokud ale nemáme jinou možnost, v „sušící místnosti“ hodně topíme a větráme. Pokud jsme na tom opravdu špatně, pořídíme si pohlcovač vlhkosti.
Dříve se tradovalo, že má plíseň vliv na rakovinu plic. Tento názor dnes již vědci vyvrátili. Je prokázáno, že zdravému jedinci neublíží, na druhou stranu ani neprospěje. Spousta lidí je přecitlivělá na různé věci, u nich může plíseň spustit třeba alergii či astma. Alergií na plíseň trpí zejména děti. Rizikovou skupinou, která by se vlivům plísní neměla vystavovat jsou novorozenci, staří lidé a lidé se sníženou imunitou. Některé druhy plísní mohou způsobovat i různá mykotická onemocnění.
Když už se vám v bytě plíseň objeví, je nutné nejdříve zjistit a odstranit příčinu vzniku, a poté odstranit ji samotnou. Příčinou může být nějaký stavební nedostatek, třeba vám do bytu někudy zatéká nebo prostě jen málo větráte. Myslete na to, že vzdušnou vlhkost zvyšuje i akvárium či větší množství pokojových květin, které zaléváme. K odstranění nevzhledných fleků na zdech či zařízení je nejlepší použít některý dezinfekční přípravek přímo určený k boji proti plísním. Určitě ji ze zdí nedrhněte, tím by se spory plísně dostaly do celého bytu. Stačí nastříkat příslušný preparát a nechat působit.