Rozvod manželství je nepříjemnou událostí pro celou rodinu, a to jak pro oba partnery, tak zejména pro jejich děti. Právě dětí se rozvod rodičů mnohdy dotýká nejvíce, a pokud je již nevyhnutelný, snažte se se svým protějškem na co nejvíce věcech nekonfliktně dohodnout.

Jedná se zejména o témata ohledně péče o děti, a to, zda děti budou ve výlučné péči jednoho z rodičů, nebo se v péči o děti budou rodiče střídat např. po týdnu. Případně lze volit tzv. režim společné péče, během kterého se rodiče sami operativně dohadují na tom, jak a kdy si děti předají.

S tím přímo souvisí otázka výživného, tedy kolik peněz mají rodiče hradit na výživu svých dětí. Pokud se s manželem či manželkou dohodnete, máte téměř vyhráno. Dohodu sice bude přezkoumávat orgán sociálně-právní ochrany dětí a soud, ale pokud jsou parametry dohody v zájmu dětí, lze předpokládat, že ji bude soud ve svém rozsudku víceméně kopírovat.

Dohoda na péči a výživném na nezletilé děti znamená jeden ze základních stavebních kamenů tzv. nesporného rozvodu. Druhým z hlavních bodů je potom dohodnout se na rozdělení majetku neboli vypořádání společného jmění manželů (SJM). Pokud i toto dokážete, máte vyhráno. Nesporný rozvod je totiž nejrychlejším a nejméně nepříjemným řešením ve své kategorii, neboť vše je dohodnuto předem a soud už je potom pouze formalita.

Jak vysoké bude výživné na dítě?

Soud v rámci řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí, které předchází řízení o rozvodu manželství, rozhoduje mj. o tom, jak vysoké výživné mají rodiče povinnost na děti hradit.

To se odvíjí od principu, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Není přípustné, aby jeden z rodičů (ať už matka či otec) měl nákladný životní styl, jezdil na dovolené, chodil do restaurací, zatímco jeho dítě žije skromně a nemůže dané aktivity z důvodu nízkého výživného provozovat. Soud v té souvislosti zkoumá nejen životní úroveň obou rodičů, ale zároveň i to, zda tato úroveň odpovídá jejich schopnostem a možnostem sebe a dítě živit. Rodiče tedy nemohou například dočasně odejít z práce, aby se jim snížila životní úroveň, či jakkoli zastírat své příjmy. Soud k majetkovým poměrům přihlíží vždy v kontextu delšího časového období a posuzuje nejen opakující se příjmy (například mzdu), ale také celkovou majetkovou situaci (například nemovitosti ve vlastnictví rodiče apod.).

Dalším důležitým hlediskem pro určení rozsahu výživného jsou odůvodněné potřeby dítěte. Jedná se jednoduše o to, kolik dítě měsíčně spotřebuje. To se odvíjí například od toho, zda chodí na státní či soukromou školu, zda provozuje nějaký nákladný koníček, zda nemá nějaká specifická zdravotní omezení (např. nutnost speciální stravy) apod.

Kdy lze požádat o zvýšení výživného

Pokud soud rozsudkem stanoví výši výživného, neznamená to, že je stanovena napořád. Je jasné, že jak děti rostou, potřebují toho stále více. Nejedná se pouze o jídlo, ale i o oblečení, školní potřeby a podobně. Dosavadní výživné náhle přestává stačit. Může se také stát, že zjistíte, že se finanční situace vašeho bývalého manžela či manželky zlepšila. Důležité je, aby tato změna, která nastane, měla trvalý charakter.

V takových případech lze požádat soud o zvýšení výživného a soud výši výživného upraví novým rozsudkem.