Čtyři nigerijští černí pasažéři přežili dva týdny v malém prostoru nad kormidlem nákladní lodi, která jela 3500 mil oceánem z jejich vlasti do Brazílie.

Úleva migrantů po jejich smrtelně nebezpečné plavbě se brzy změnila v překvapení, protože si mysleli, že plavidlo pluje pouze do Evropy. Desátý den jim došlo jídlo a pití, ale přežili díky mořské vodě, která se valila jen pár metrů pod nimi.

Roman Ebimeme Friday, jeden z migrantů, řekl, že z lodi viděli „velké ryby jako velryby a žraloky“. Pětatřicetiletý muž ze státu Bayelsa v Nigérii dodal, že stísněné podmínky a hluk motoru znamenaly, že spánek byl během cesty vzácný a také riskantní.

Aby zabránili pádu do vody, upevnili podle pana Pátka kolem kormidla síť a přivázali ji k lodi.
a přivázali se k ní lanem. „Naučili jsme se nedělat hluk“.

Friday uvedl, že jeho cesta do Brazílie začala 27. června, kdy ho kamarád rybář dovesloval na záď lodi.
Ken Wave, plující pod liberijskou vlajkou (v té době kotvila v Lagosu) a nechal ho u kormidla. Ke svému překvapení tam našel tři muže, kteří již čekali na odjezd lodi.

Pan Friday se se svými novými spolucestujícími nikdy nesetkal a obával se, že by ho mohli kdykoli shodit do moře.

Jakmile se loď dala do pohybu, pan Friday uvedl, že se čtveřice mužů snažila, aby je neodhalila posádka lodi, která se také obávala, že by je mohla shodit do moře.

„Možná, že když vás chytí, hodí vás do vody,“ řekl.

„Takže jsme se naučili nikdy nedělat hluk.“

„Byl to pro mě strašný zážitek,“ řekl 38letý Thankgod Opemipo Matthew Yeye, jeden ze čtyř Nigerijců, v rozhovoru v církevním útulku v Sao Paulu.

„Na palubě to není jednoduché. Třásl jsem se, měl jsem hrozný strach. Ale jsem tady.“

Pan Yeve a pan Friday nyní požádali o azyl v Brazílii. Další dva muži byli na vlastní žádost vráceni do Nigérie. Muži dorazili do Brazílie poté, co je zachránila policie v jihovýchodním přístavu Vitoria.

Pan Pátek řekl: „Modlím se, aby se nade mnou brazilská vláda slitovala.“

Jejich pozoruhodná cesta dlouhá zhruba 5600 kilometrů jen potvrzuje rizika, která někteří
jsou migranti ochotni podstoupit, aby získali šanci na lepší život.

Pánové Yeve a Friday uvedli, že jim ekonomické potíže, politická nestabilita a kriminalita nedaly jinou možnost, než opustit rodnou Nigérii.

Pan Yeye, duchovní ze státu Lagos, uvedl, že jeho farmu na pěstování podzemnice olejné a palmového oleje zničily letošní záplavy a on i jeho rodina zůstali bez střechy nad hlavou. Doufá, že se k němu nyní budou moci připojit v Brazílii.

„Byl jsem velmi šťastný, když jsme byli zachráněni,“ řekl.

Otec Paolo Parise, kněz z útulku v Sao Paulu, řekl, že se setkal i s jinými případy černých pasažérů, ale nikdy ne po tak nebezpečné cestě.

Jejich cesta svědčí o tom, kam až jsou lidé schopni zajít při hledání nového začátku, řekl: „Lidé dělají nepředstavitelné a velmi nebezpečné věci.“