Největší katastrofy 21. století, za které si můžeme sami

Adam Valový
20. července 2019
4 minuty čtení

Někdo je nazývá trestem božím, jiní ránou osudu, která je dopředu určená. Faktem však zůstává, že největší přírodní katastrofy z velké části vznikly dlouhodobými nešetrnými zásahy člověka. Připomeňme si ty, které vedou v počtu přímých či nepřímých obětí,

I pouť do Mekky se může stát smrtelnou

Všem alespoň povrchně známá pouť do Mekky je považována za vrchol oddanosti k muslimské víře Islámu. Měla by být kombinací odepření si všech moderních vymožeností a popření vlastního já ve smyslu péče o sebe a poznání vyšší moci. Člověk by měl rozjímat, modlit se a ukázat ochotu obětovat něco (nejčastěji kozu nebo ovci) pro svou zbožnost. Vypadá to téměř idylicky, realita je však taková, že na úzkém mostě Džamarat, symbolickém místě kamenování Satana, se nesmíte zastavit, protože budete jednoduše ušlapáni. Přesně to se stalo v roce 2015, kdy takto svůj život ukončilo 2 236 obětí. I tady platí, že i když lidé jako jednotlivci nejsou zlí, davová psychóza je nebezpečná. I neškodná pouť se tak během chvíle stala tragédií.

Při havárii ropného tankeru uniklo až 147 milionů litrů ropy

K fatálnímu lidskému selhání došlo také při explozi ropného tankeru na plošině. Neštěstí vzniklo v poslední fázi cementování vrtu, kdy došlo k přetlaku a obrovské množství ropy se vylilo přímo do moře, ta následně unikala ještě další tři měsíce. Moře tak zaplavilo až 147 milionů litrů ropy. Firma odpovědná za vzniklou přírodní škodu a její odstranění, tak musela uhradit 20 miliard dolarů. Život jedenácti usmrceným dělníkům však nevrátila a rozsah následků v ekosystému si jen těžko dokážeme představit.

Jadernou havárii elektrárny Fukušima 1 způsobila řetězová reakce vlny Tsunami a zemětřesení

Tři exploze a únik radioaktivního materiálu způsobila vlna Tsunami způsobená silným zemětřesením v Japonsku. K evakuaci bylo donuceno 150 tisíc lidí, z nichž více než tisíc zemřelo následkem stresu ve vysokém věku v kombinaci s původním zdravotním stavem. Díky rychlému jednání a získaným zkušenostem i z Černobylu na ozáření bezprostředně nezemřel nikdo. To však neznamená, že se rakovina u těchto jedinců neprojeví v průběhu dalších 10 let. Náklady na odstranění následků havárie se vyšplhaly na cca na 250 miliard dolarů.

Náraz trajektu Le Joola na pobřeží Gambie přežila hrstka cestujících

Nehoda trajektu Le Joola, kterého náhle „překvapila“ souš, a poté se převrhl na pobřeží, se s nadsázkou dá označit za další nedobrovolnou přirozenou regulaci počtu obyvatel. Přežilo totiž jen 64 cestujících z celkového počtu 1863 lidí. Příčiny katastrofy se opět více přiklánějí k lidskému selhání. Plavidlo vůbec nebylo určeno pro tak dlouhou cestu, neukáznění cestující mohli loď v určitém bodě přetížit a chyba mohla být i v řízení. Jak to bylo, dnes už přesně není možné zjistit.

Když se ale celkově zamyslíme nad tím, jak průmyslově přetěžujeme přírodu, co všechno vypouštíme do ovzduší a jak moc jsme nuceni pracovat na úkor odpočinku a volného času, není divu, že se tyto smutné události staly součástí našich životů.

Není na čase trochu zvolnit a využívat dostupné zdroje myšlenkou na to, kolik je optimální, ne kolik můžu využít ve vlastní prospěch? To nejlepší je v životě stejně zdarma.

Zdroj: google.com, instagram.com, pixabay.com, shutterstock.com

Kategorie:

Ostatní,

Poslední aktualizace:  25. července 2023

O autorovi

Adam Valový Redaktor

Jsem Adam, nomád s duší dobrodruha. Cestování je pro mě životní filozofií, která mi otevírá bránu k novým kulturám, lidem a zážitkům. Pár zemí už jsem navštívil, ale mnohem víc jich mám na svém seznamu.

Zobrazit všechny příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější příspěvky