Zdroj obrázku: pixabay / ivabalk
Tozeur a jeho poklad: Příběh sklizně nejlepších datlí
Nejlepší datle pocházejí z oblasti severního okraje Sahary, konkrétně z jižního Alžírska a Tuniska. A právě v zimním období se na našich stolech objevuje sladká pochoutka v podobě oválných červenohnědých bobulí – datlí. My jsme se vydali do Tozeuru, abychom se na vlastní oči přesvědčili, jak probíhá sklizeň těchto lahodných plodů.
Datle mají svůj původ v oblasti Přední Asie, přesněji v Mezopotámii. Postupem času se díky lidskému vlivu rozšířily do mnoha suchých a teplých oblastí světa. Dnes se datle hojně pěstují v Iráku, Egyptě, Maroku, Tunisku, ale také v Indii, Pákistánu, na Kanárských ostrovech a dokonce i v Kalifornii.
Cesta do Tozeuru
Naše cesta do Tozeuru začala jízdou po široké asfaltové silnici vedoucí pouští a středem vyschlého solného jezera Chott El Jerid. Toto jezero je známé těžbou soli a fosfátů, a za příznivých podmínek se nad ním objevuje fata morgána. Po cestě jsme několikrát zastavili, abychom si prohlédli rekvizity z natáčení známých Hvězdných válek. Tyto kulisy, postavené v místě Onk Ejmel, představují pouštní planetu Tatooine a často jsou návštěvníky mylně považovány za ruiny starověké civilizace.
Tozeur: Oáza plná datlí
Konečně vjíždíme do Tozeuru, hlavního města oáz na tuniském jihozápadě. Město je známé svými cihličkami vytvářejícími na fasádách domů různé geometrické obrazce. Všude kolem nás jsou palmy, kterých je prý v Tozeuru na půl milionu. Sběr datlí probíhá od října do února a je fascinující sledovat, jak se tento proces odehrává.
Sběr datlí
Nejznámější datle z této oblasti jsou Deglet an-Nour, což v překladu znamená Prsty světla. Tyto obří karamelově zlaté datle vonící po medu jsou určené téměř výhradně na export. Vyžadují intenzivní péči a ročně spotřebují dvakrát více vody než jiné odrůdy.
Datlovník může dorůst až třiceti metrů a teoreticky se může dožít tří set let. V praxi se však palmy nechávají maximálně sto let, poté se kácejí a nahrazují novými. Každý rok se z jednoho stromu sklízí průměrně sto kilogramů plodů.
Pokud si myslíte, že datle rostou samy a není potřeba se o ně starat, byli byste na omylu. Na každou palmu je třeba čtyřikrát do roka vylézt. Nejprve se plody obalují síťkami jako ochrana před větrem a ptactvem, poté se ručně napomáhá opylení a teprve při čtvrtém vylezení se datle sbírají.
Jak probíhá sklizeň
Hlavní česač vyleze na palmu s pomocí krátkého provazu upevněného pod zadkem a přehozeného kolem kmene. Když se vyvěsí do provazu, ten se napne a drží ho, zatímco on postoupí nohama výš. Poté uvolní lano, přitáhne se rukama a takto stále dokola, až je zcela nahoře. Zde odsekává hrozny vážící asi 18 kilo a podává je dalším pomocníkům, kteří je z ruky do ruky dopraví až na zem. Na zemi se jich ujmou starší česači, kteří pečlivě procházejí stonek za stonkem, nechávají na něm kvalitní datle a vyřazují ty, jež nesplňují přísná kritéria.
Kvalitní datle se pak rozloží na rohože, kde na slunci pár dnů dozrávají a krabatějí, než se v přepravkách expedují na trh.
Opuštěný palmový ráj
Z Tozeuru jsme se vypravili do horských oáz, jimž Římané říkali „tmavé fleky na levhartí srsti“. První přišla na řadu Tamerza. Tady jsme sestoupili do údolí, kde mezi palmami protéká říčka s malými vodopády a jezírky s tyrkysově modrou hladinou. Stoupali jsme kolem překrásně tvarovaných skal a prošli soutěskou na druhou stranu, kde se na vrcholu vypíná socha kozorožce. V ruinách bývalé opevněné berberské vesnice jsme se vrátili zpátky.
Anglický pacient a Indiana Jones
Naše další kroky směřovaly do oázy Chébika, kde se natáčel oscarový film Anglický pacient. Zelená rokle s jezírkem a vodopádem tryskajícím uprostřed skal v pusté krajině působí jako zjevení. Film Anglický pacient se točil také v horské oáze Mides, která je už jen kousek od Alžírska. Další známé místo je kaňon Sidi Bouhlel, kde Indiana Jones ve filmu Dobyvatelé ztracené archy vyhrožoval nacistům, že Archu úmluvy vyhodí do vzduchu.
Troglodytí obydlí
Jednu z nejneobvyklejších památek v této oblasti představují berberská podzemní skalní obydlí v okolí Matmaty. Tato obydlí poskytovala ochranu před sluncem i nepřátelskými kmeny. Zvenčí vypadají nenápadně, uvnitř mají otevřené nádvoří s místnostmi vytesanými kolem něj, a to i do výšky několika pater. Většina těchto obydlí už není obývána, ale některé z nich jsou přeměněny na turistické hotely. Nejznámější je Hotel Sidi Driss, kde se natáčely scény z domova Lukea Skywalkera z Hvězdných válek.
Cesta za datlemi do Tuniska nám ukázala nejen fascinující proces jejich sklizně, ale také nádhernou přírodu a bohatou historii této oblasti. Pokud se rozhodnete pro návštěvu Tuniska, určitě nezapomeňte ochutnat místní datle – skutečné měkké zlato této země.